Potravinová intolerance: co ji způsobuje?

Přehled

Potravinová intolerance je snížená schopnost těla strávit určitý druh potravin nebo jejich složku. Je sice méně nebezpečná než potravinová alergie, ale i přesto snižuje kvalitu života mnoha lidí po celém světě. Pojďte se něco dozvědět o jejích příčinách a léčbě.

Co je to potravinová intolerance?

Potravinová intolerance je neschopnost těla strávit určité potraviny, která je obvykle doprovázena nepříjemnou fyzickou reakcí. [1] Může se jednat o bolesti břicha, vyrážku, zvracení, nadýmání nebo průjem. Příznaky obvykle nastupují do několika hodin po konzumaci potraviny, ale neobvyklá není ani reakce až v rámci několika dní. 

Studie ukazují, že přibližně 3,6 % lidí má ve svých lékařských záznamech uvedeno nežádoucí reakce na potraviny. [2] Patří sem jak potravinová alergie, tak potravinová intolerance, což jsou dva běžně zaměňované stavy. A jak je tedy rozeznat? Třeba vám pomůže náš návod:

Viníkem není imunitní systém

Potravinová intolerance není na rozdíl od potravinové alergie zprostředkována hypersenzitivní reakcí imunitního systému. [3] Obvykle je na vině nedostatečný enzym, který nedokáže účinně rozložit určitou molekulu, který se v potravině nachází. 

Delší nástup příznaků

U potravinové intolerance se příznaky objevují postupně (v řádu hodin), zatímco příznaky potravinové alergie se projeví téměř okamžitě. To je také důvod, proč je diagnóza potravinové intolerance často tak obtížná - když se příznaky objeví hodiny (nebo dny!) po jídle, je těžké je spojit s konkrétní potravinou.

Není život ohrožující 

Potravinová intolerance není životu nebezpečná - na rozdíl od potravinové alergie, která může vyústit v akutní alergickou reakci. Navíc je k rozvoji příznaků potravinové intolerance nutno zkonzumovat o dost větší množství potraviny, než které by stačilo na vyvolání potravinové alergie. [4]

Diagnostika

Nejběžnějším způsobem diagnostiky potravinové intolerance je eliminační dieta. Nejprve si založíte potravinový deník a zaznamenáte si, jaké potraviny jste v jakém čase jedli, což vám pomůže spojit vaše příznaky s konkrétní potravinou. Podezřelá potravina se poté na 2-6 týdnů vyloučí z jídelníčku [1] a sleduje se, jestli příznaky zmizí. Pokud ano, potravina se postupně a opatrně znovu zavádí a zkouší se, do jakého množství je tolerována. Spousta pacientů totiž zjistí, že existuje určité množství potraviny, které mohou konzumovat bez rozvoje jakýchkoli příznaků.

Co se laboratorních vyšetření týče, standardem pro diferenciální diagnostiku některých stavů je měření hladiny protilátek. Pár příkladů je následujících: při podezření na celiakii se měří protilátky proti gliadinu a u alergie na kravské mléko nezprostředkované IgE se vyšetřují protilátky proti laktalbuminu (ve třídě IgG i IgA). [3]

Další možností je FOX (Food Xplorer), souprava pro testování IgG protilátek proti 286 potravinovým antigenům. Výsledky však nejsou samy o sobě diagnostické a musí být pečlivě interpretovány lékařem. Zvýšená hladina IgG protilátek totiž může představovat normální imunologickou odpověď na potravinové antigeny. [5] Ve skutečnosti zvýšené IgG4 značí spíše toleranci než přecitlivělost. [4]

8 nejčastějších potravinových intolerancí

1. Mléčné výrobky

Lidé, u nichž se příznaky objeví po konzumaci mléčných výrobků, jsou velmi často intolerantní na laktózu. Podle současných odhadů [6] trpí některou z forem tohoto onemocnění 68 % lidí na celém světě. 

Laktóza je cukr přirozeně obsažený v mléce. Do krve se dostává díky enzymu laktáza, který je zodpovědný za štěpení laktózy ve střevě. Lidé s intolerancí laktózy tohoto enzymu produkují nedostatečné množství. Nestrávená laktóza pak za sebou nasává do střeva velké množství vody, což způsobuje průjem. Při dalším průchodu laktózy do tlustého střeva dochází k jejímu kvašení v mikrobiomu za vzniku plynu. Proto lidé také pociťují nadýmání a plynatost. [4] Všechny tyto příznaky intolerance laktózy jsou běžně doprovázeny nevolností.

V současné době bohužel na intoleranci laktózy neexistuje žádný lék, ale příznaky lze úspěšně kontrolovat pomocí bezlaktózové diety. Pacientům se doporučuje vyhýbat se jogurtům, mléku, zmrzlinám nebo měkkým sýrům. 

2. Lepek 

Lepek je souhrnné označení pro některé bílkoviny obsažené v pšenici, ječmeni a žitu. [4] U některých lidí vyvolává konzumace potravin bohatých na lepek nepříjemné příznaky, jako je nadýmání, průjem nebo bolesti břicha. Ty však nemusí být vždy způsobeny samotnou nesnášenlivostí lepku. Existují totiž tři různé zdravotní stavy související s lepkem: nesnášenlivost lepku, alergie na pšenici a celiakie. Protože se jejich příznaky a související zdravotní rizika liší, je užitečné umět je rozlišit.

Celiakie

Celiakie je autoimunitní onemocnění, což znamená, že vlastní imunitní systém napadá vlastní buňky těla. V neléčených případech může celiakie způsobit vážné poškození střevní sliznice.

Toto onemocnění je založeno na přecitlivělé reakci imunitního systému na gliadin, bílkovinu obsaženou v lepku. [7]  Jinými slovy, když se lepek dostane do střeva, dochází k zánětu. Krátkodobě se projevuje nadýmáním, průjmem a nevolností. Z dlouhodobého hlediska však dochází k vážnému poškození střevních buněk. Proto je tak důležité, aby se pacienti konzumaci lepku zcela vyhnuli.

Na úrovni genetiky existují dvě alely, které predisponují k celiakii: HLA-DQ2, HLA-DQ8. [4] Obě tyto alely se hledají při diagnostice celiakie. 

Dalším důležitým diagnostickým testem celiakie je měření různých hladin protilátek. Konkrétně se jedná o anti-TG (transglutamináza), anti-DGP (gliadinové fragmenty) a také antiEMA (endomysium) ve třídách IgG a IgA. [7]

Alergie na pšenici

Alergie na pšenici je stejně jako celiakie zprostředkována imunitním systémem. V tomto případě se však protilátky (třídy IgE) vytvářejí proti některým bílkovinám pšenice, ne nutně proti lepku. [4]

Alergie na pšenici je charakterizována rychlým nástupem nevolnosti, kopřivky nebo vyrážky po konzumaci potraviny obsahující pšenici. Dalšími velmi častými příznaky jsou otoky a svědění úst a krku. V závažných případech může být alergie na pšenici život ohrožující v podobě anafylaktické reakce (s příznaky, jako jsou dýchací potíže nebo mdloby). To vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Alergii na pšenici lze diagnostikovat stejně jako jakoukoli jinou potravinovou alergii pomocí kožních testů a eliminačních diet.

Nesnášenlivost lepku

Existují také lidé, kteří pociťují po konzumaci potravin obsahujících lepek nepříjemné příznaky, ale v laboratorních a klinických testech nevykazují žádné známky celiakie nebo alergie na pšenici. Těmto lidem je často vylučovací metodou diagnostikována nesnášenlivost lepku (tzv. neceliakální citlivost na lepek). [8]

Mezi příznaky nesnášenlivosti lepku patří např: [9]

• nadýmání
• průjem
• bolesti břicha
• vyrážka
• bolesti hlavy a únava
• deprese 

Léčba

Léčba nesnášenlivosti lepku, alergie na pšenici a celiakie spočívá v bezlepkové dietě. [1] Pacienti se musí vyhýbat potravinám obsahujícím lepek, jako je chléb, těstoviny, pivo, obiloviny nebo sójová omáčka. 

 

3. Kofein

Kofein je molekula obsažená v kávě, čaji, cole a energetických nápojích. Zvyšuje bdělost a pozornost a zároveň snižuje ospalost. Z tohoto důvodu je označován jako stimulant.

Kofein působí tak, že blokuje adenosinové receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému, srdci nebo tlustém střevě. V našem mozku je adenosin molekulou navozující spánek a kofein proto snižuje ospalost tím, že blokuje jeho účinky. [10] Adenosin ale také snižuje srdeční frekvenci. [11] Pití nápojů bohatých na kofein má proto opačný účinek, zvyšuje srdeční frekvenci. Zajímavé je, že adenosin také reguluje motorickou aktivitu tlustého střeva. [12] I to může vysvětlovat, proč mnoho lidí uvádí, že je i jen doušek kávy nutí jít okamžitě na toaletu. 

U citlivých lidí mohou být všechny tyto účinky zesíleny do té míry, že se stanou velmi nepříjemnými. Bdělost se mění v úzkost nebo nespavost, zvýšená srdeční frekvence přechází v nebezpečně zrychlený tep a nutkání na stolici dosahuje úrovně průjmu. Mnozí si také stěžují na pálení žáhy. [12]

Základ přecitlivělosti na kofein je do jisté míry genetický (odchylka v adenosinových receptorech). [10] Dalším důležitým faktorem je variace enzymů, které metabolizují kofein.

Lidé s přecitlivělostí na kofein by se měli vyhýbat pití nápojů bohatých na kofein, jako je káva, čaj, kola nebo energetické nápoje.

4. Salicyláty

Salicyláty jsou chemické látky přirozeně se vyskytující v rostlinách, které slouží jako ochrana proti hmyzu a chorobám. [13] Tyto molekuly se nacházejí téměř v každé potravině, ale i v některých lécích a parfémech. Salicyláty mají obecně protizánětlivé účinky. Vezměme si například aspirin - není to nic jiného než kyselina acetylsalicylová.

U lidí s nesnášenlivostí salicylátů se místo protizánětlivých účinků objevují nepříjemné reakce. Tyto příznaky jsou často respiračního charakteru [13] a patří mezi ně:

• ucpaný nos
• astma
• nosní polypy
• střevní zánět
• kopřivka

Eliminační diety na salicyláty bývají velmi omezující, protože salicyláty se vyskytují v celé řadě potravin. Pomoci ale zaručeně může vyhýbání se "salicylátovým bombám", jako jsou koření, pomeranče a bobulovité ovoce. [13] Vyhýbat by se mělo také lékům obsahujícím salicyláty a lékům působícím na enzym COX-1 (např. aspirin a ibuprofen). [13] U pacientů se závažnými příznaky se používá lokální nebo systémová léčba kortikosteroidy. 

5. Histamin

Histamin je molekula, která se podílí na imunitních reakcích, neurotransmisi a regulaci trávicích funkcí. Je jedním z mediátorů zodpovědných za svědění a otoky. Úkolem histaminu je učinit kapiláry propustnějšími pro bílé krvinky, aby mohly proniknout do místa infekce. [4]

Histamin je v různé míře přítomen v potravinách, které denně konzumujeme. Existuje přirozená rovnováha mezi jeho odbouráváním, příjmem a produkcí. V našem těle je odbourávání umožněno enzymem diaminoxidázou (DAO). [14]

Právě tento enzym je u lidí s histaminovou intolerancí nefunkční.

Když se histamin nemůže správně odbourávat, hromadí se v těle. Protože se jedná o regulační molekulu, způsobuje jeho hromadění řadu příznaků: [14]

• kopřivku, svědění
• bolest hlavy, závratě
• potíže s dýcháním
• nadýmání, průjem nebo nevolnost

Lidem s histaminovou intolerancí se proto doporučuje dodržovat dietu s nízkým obsahem histaminu. Ta spočívá především ve vyhýbání se potravinám s vysokým obsahem histaminu, jako jsou např:

• ryby (zejména konzervované)
• maso (zejména uzeniny)
• zrající sýry
• pivo, víno a jiné kvašené nápoje.
• fazole, sója, houby, rajčata.
• citrusové plody, rozinky, jahody
• čokoláda  

6. FODMAPs

Zkratka FODMAP znamená fermentovatelné oligo-, di-, monosacharidy a polyoly. [15] Jedná se o skupinu cukrů s krátkým řetězcem, které se nacházejí v různých potravinách. U citlivých osob mohou být FODMAPs zodpovědné za střevní potíže.

FODMAPs se v tenkém střevě nevstřebávají ve významné míře, a tak putují do tlustého střev, kde jsou fermentovány střevními bakteriemi. [15] U citlivých lidí tento proces způsobuje nadměrnou tvorbu plynu a vede k přestupu vody do střeva.

K příznakům patří např: [15]

• křeče
• průjem
• zácpa
• nadýmání a plynatost

Nesnášenlivost FODMAP je častá zejména u lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Nové údaje naznačují, že dieta s nízkým obsahem FODMAP přináší těmto pacientům úlevu od příznaků. [16] Při dietě s nízkým obsahem FODMAP se lidé musí vyhýbat: [16]

• pšenici, ječmeni, žitu
• fazolím, červené řepě, čočce
• jablka, avokádo, broskve

7. Sulfites

Siřičitany jsou chemické látky používané jako konzervační látky v potravinách a lécích. Zatímco většina lidí je snáší dobře, u citlivých jedinců mohou siřičitany vyvolat nežádoucí reakce. Citlivost na siřičitany je nejčastější u astmatiků. [17] 

Nejčastějšími příznaky jsou: [17]

• kopřivka
• bolesti břicha a průjem
• hypotenze
• kašel a sípání
• těžká astmatická reakce

Pokud potravina nebo lék obsahuje siřičitanové přísady, musí to být uvedeno na obalu. Obvykle mají poměrně vysoký obsah siřičitanů výrobky jako víno, sušené ovoce, chipsy nebo nakládané výrobky. [17]

8. Fruktóza

Fruktóza je jednoduchý sacharid (cukr), který se nachází v ovoci, zelenině a sladidlech. Mezi potraviny s vysokým obsahem fruktózy patří jablka, hroznové víno, hrášek, cuketa, med a sirupy. Dalším významným zdrojem fruktózy jsou nealkoholické nápoje obsahující vysoké množství fruktózového kukuřičného sirupu. To je mimochodem jeden z důvodů, proč spotřeba fruktózy neustále stoupá. [18]

Vstřebávání fruktózy v tenkém střevě není závislé na žádných trávicích enzymech. Spíše se spoléhá na transportéry GLUT. [18] Ty mají u různých lidí různou kapacitu, takže jakmile je tato kapacita přetížena vysokým příjmem fruktózy, objeví se příznaky malabsorpce. Poté fruktóza putuje do tlustého střeva, kde je fermentována střevními bakteriemi, přičemž vzniká plyn a do tlustého střeva se nasává voda. Příznaky intolerance fruktózy jsou následující: [18]

• nadýmání a plynatost
• průjem
• bolesti břicha
• nevolnost a zvracení

Nesnášenlivost fruktózy může být vrozená nebo získaná poškozením střev, cukrovkou, celiakií nebo Crohnovou chorobou. [18] Ke zvládnutí příznaků je nutné vyhýbat se potravinám a nápojům s vysokým obsahem fruktózy. 

Poznámka: fruktózovou intoleranci (neboli malabsorpci fruktózy) nelze zaměňovat s dědičnou fruktózovou intolerancí: mnohem závažnějším onemocněním charakterizovaným nedostatkem jaterního enzymu.

Další časté potravinové intolerance

Vejce

U citlivých osob mohou vaječné bílky způsobit břišní potíže nebo průjem. [19] Opět je ale tento stav nutné rozlišit od alergie na vejce, která může být životu nebezpečná.

Potravinářská barviva

Některá potravinářská barviva (např. Red 40) mohou způsobit mírné nežádoucí reakce, většinou na kůži. [20]

Jiné

Existuje mnoho dalších molekul, které jsou spojovány s nesnášenlivostí, například aspartam nebo glutaman sodný. Výzkum jejich nežádoucích účinků je však z velké části neprůkazný a FDA je považuje za bezpečné. [21] Některé studie sice ukazují, že tyto látky mohou vyvolat určité příznaky, ale obvykle je to v dávkách, které značně převyšují dávky běžně konzumované. [21]

Co si z toho odnést?

Potravinové intolerance nejsou na rozdíl od potravinových alergií život ohrožující a nejsou zprostředkovány imunitním systémem.

Pokud se u vás objeví nežádoucí reakce na potraviny, lze intoleranci zjistit pomocí eliminační diety a laboratorních testů. 

I když je to spíše nepříjemné než nebezpečné, může diagnostika a léčba potravinové intolerance výrazně zlepšit kvalitu vašeho života.